Vždycky je fajn mít o fousek starší a moudřejší kamarády a kolegy. Nikdo jiný vám totiž neposkytne hlubší vhled do reality, která vás čeká a jistojistě nemine.
Občas je prostě potřeba zatáhnout závěsy, sednout si do kruhu a sdělovat si pravdy o životě. Takhle to alespoň dělám já se svými nejmilejšími spolupracovníky předtím, než popadneme lopaty a začneme dřít. Máme totiž rádi heslo: Nejdřív zábava a pak práce. A tak jsme si jednoho krásného dne příjemně povídali o manželství.
Debatu jsme, ve složení tři ženy a jeden muž, započali zlehka. Ve vzduchu se vznášela něžná hesla jako „Tohle je ženská revoluce!“, „To jsou takoví pitomci!“, „Já fakt nevim, jestli se máme ještě rádi!“, „Chlapi mě ale vážně už po těch letech…“ No a pak jsme plynule přešli ke hře na pravdu.
Vzhledem k tomu, že jsem ve skupině nejmladší (v podstatě takové roztomilé telátko), dožadovala jsem se seriózních rad. Ženy měly, mají a vždy budou mít přednost, takže slova se ujala jedna z mých kolegyň. Hezky se na mě usmála, upravila si vlasy a rázně mi sdělila první radu: „Ať budeš s kýmkoliv, každej chlap tě po čase bude srát.“
Udělala jsem si zápis do svého růžového deníčku a napjatě poslouchala, co přijde dál. Oči jsem přísně zapíchla do jediného muže ve skupině a očekávala jeho životní moudro. Chvíle napětí se protáhla na několik desítek minut. Náš drahý chlap se svíjel v záchvatu smíchu na podlaze. Znechuceně jsem se tedy obrátila zpět do ženského kruhu bezpečí a naděje a vyslechla si poznámku druhé sudičky. „No já nevim, co bych ti řekla, to je těžký, ale nezůstávej sama, víš?!“ Poctivě jsem si napsala další poznámku do svého sešítku.
Třetí radu mi na závěr dne uštědřil i zástupce z řad mužů. Zamyšleně se zadíval do dáli, v očích se mu zaleskla slza dojetí a pak hrdě prohlásil: „Chceš slyšet radu do manželství? Nežeň se! Co ti chybí? Nikdo tě nekomanduje, děláš si co chceš, jezdíš si, kam chceš.“
V místnosti na chvíli zavládlo srdcervoucí ticho. My ženy jsme se ale na našeho mudrce jedovatě zamračily a pak jsme se začaly nervózně hihňat. Situaci jsme zachránily slovy: „Ty jsi tak pitomej, že to neni možný. Všechno zkazíš!“
Pak jsme se vrhly do práce a dál ho komandovaly, ať pohne zadkem a nezdržuje, poněvadž máme před sebou ještě spoustu pracovních úkolů.
Víte, hry na pravdu jsou vážně pěkná věc. Jen si musíte dávat pozor, aby se vám neudělalo mdlo. Tak žijte šťastně až do smrti! Nebo dokud se nerozvedete. A usmívejte se u toho trochu, ať to štěstí stříká všude kolem!